Ten, kdo neprojeví smutek, neznamená, že nemá srdce. Jen má více odvahy bojovat s osudem.

Únor 2014

Kuk :P

20. února 2014 v 13:49 | Anet
Takže....kámoška si založila nový blog a na něm se rozepsala o nové povídce...Je to moc dobrá holka a pisatelka ( :-* ) Na jejím blogu najdete, jak písničky tak fotografie a samo sebou povídky...Můžu se zaručit, že nudnej blog to nebude takže doporučuji navštěvovat a psát MOC komentů...a dávát mooc hvězdiček .P a liků na fb...P :D a tak´k dále...P :D Pro všechny tadyk je odkaz ........ : http://akiminypovidky.blog.cz/1402

K povídkám!Nutno přečíst si....:D !

1. února 2014 v 0:59 | Anet
Kdyby měl někdo dovbrej nápad...Tak by jsem se chtěla zeptat jestli by nechtěl přispět...třeba k té mé rozdělané povídce Neobyčejná.Sice mám svůj obrázek, svůj styl atd...A poměrně mám představu, ja by to mělo pokračovat, ale dobrým nápadým nepohrdnu, takže kdo by byl ochotnej, tak budu ráda, když napíšete nějakej ten řádek, co by jste rádi, co by jste chtěli, jak by to mělo pokračovat,...dopadnout...;-) Předem děkuju těm, kdo něco pisne, pokud se vůbec neěkdo najde XD Jináč mě napadlo, co by jste řekli tomu, kdyby jsem rozespala nějakou novou povídku? Která by měla v sobě postavy...jakožto, že by jste mi napsali jména..svoje povahy pro postavy..klidně sebe popsat, klidně svoji fotku nebo vybranou fotku z internetu poslat a já bych ty postavy , tak zařadila do příběhu...mohli by jste si říct, jakej by měl bejt váš příběh, ale spíš byvch to vymejšlela já a vy by jste se posívali vždy, jak ta vaše postava vtom figuruje, co se jí přihodilo atd.... , ale to je jen takovej nápad...Co si o tom myslíte?

Neobyčejná

1. února 2014 v 0:51 | Anet |  Povídky na pokračování
vím..dlouho jsem nic nepřidala..toto už jsem měla z části
napsané a dneska večer..nevím nějak sem se dokopala ktomu
rozepsat se zas trochu...Je to poměrně krátké, ale lepší než nic ne? :)
25)
Protáhla jsem se polámaná a pěkně vydřímaná, protřela jsem si oči a zaměřila se na postavu u dveří.
"Kurva, do prdele už s tebou!"Vykřikla jsem a leknutím se srazila se zdí budovy, takže sen to nebude.Protírala jsem si chocholku hlavy a mezi tím pozorovala Davida, jak se ke mě přibližuje.
"Nechtěl jsem tě vylekat..Jsi vpořádku?"Řekl tak něžně, že se na něj člověk zlobit nemohl.
"To je vpohodě.."Počkat?!Tak ted´ jsem si potvrdila teorii o mím narušeným mozku.Takže jo Anno, prober se sakra! Napřáhla jsem ruku a vlepila si facana, až to plesklo, jak svińa.A štípalo to ještě hůř...
"Co to proboha děláš?!"Vykřikl David a chytil mi ruku.Nic jsem necítila, ale viděla jsem dotýkat se naše kůže...Tohle je šílený!A to naprosto!
"Seš moje vidina nebo co?!Co je tohle...Bože?!Já už se totálně scvokla!"
"Nejsi blázen.."
"To běž říct někomu, kdo tě bude poslouchat, protože já tě ignoruju!"
"Nemůžeš mě ignorovat!"
"Já teda nic neslyším.."Vyskočila jsem z postele a směřovala rovnou do koupelny.Pustím na sebe ledovou vodu a zase budu v realitě, tohle není skutečný, je to prostě jen v mí hlavě!Když jsem za sebou zavřea nikdo za mnou nešel..uff.Ikdyž je to jen přelud bylo by divný se před ním koupat, nevím.Otočila jsem se k vaně a stáhla si tričko, když jsem ho přetahovala přes hlavu a končně se z něj vyprostila znovu jsem málem dneska dostala infarkt.
"Nejseš zkutečnej!Jdi pryč!"
"Já myslel, že mě nevidíš..."Škoda, že mu ted´ nemůžu jednu natáhnout!Je to jen blud..nezapomeń Anno!Jen blud!Začala jsem se svlíkat a nechala být ten blbej pocit, který se mnou loudil.
"Tenhle výhled si nechám líbit."Pronesl a já se musela znovu okřiknout, že tohle není reálné, ale když ono je to zatraceně reálný!Osprchovala jsem se vpoctatně rychlém čase a vypadla z té zatracené koupelny, co nejdřív.
"Pořád myslíš, že mě můžeš ignorovat?"Ukázala jsem na něj prostředníček, otočila se a dupala směrem do Edova pokoje.
"Kam ses ztratil?"Zeptala jsem se, když jsem vztoupila k němu do pokoje a on tam jen tak stál.Jako by se díval na něco hodně daleko...Bylo to zvláštní.Asi se jen zamýšlel, ale i tak..Zrychlila jsem a zastavila až, když jsem se ho rukou dotýkala ramene.
"Háloo..Země volá Eda!Jsi vcajku?"Trochu zatřepal hlavou a zaměřil se na mě, na moje oči, ze začátku jsme se dívali navzájem do očí, ale pak....Pak sjel zrakem na moje rty a já si uvědomila, co ted´ příjde.Chtěla ses sním vyspat ne?!
"Ale no takk...!Přece sním nebudeš šoustat předemnou!"Davidova slova mě trochu vykolejila.Je to jen v tvý hlavě Anno!Prostě to zablokuj a užíj si Eda!
"Ano."Zašeptala jsem naproti Edovi, tohle byla odpověz, jak pro mího imaginárního kamaráda, tak také povolení pro Eda.
"Ani netušíš, jak dlouho jsem to chtěl udělat.."Myslím, že jo..., ale nebudu přece tuhle chvilku kazit svejma komentama.Ze začátku jsme se jen líbali, dávali jsme si na čas....Už jsem neslyšela poznámky Davida, byl tu jen Ed.Jen on a já, samozřejmě.
Začínalo se to rozjíždět, když jsme se probojovávali jazyky.
"Anno!"Ten řev mě na chvíli ochromil.Ed mě položil na postel a jelikož jsem na chvíli byla mimo, místo rtů mi líbal krk, nejspíž asi už pochopil, že se semnou něco děje, protože všeho přestal.
"Chceš přestat?"
"Anno..Prosím..Nedělej mi to!" Prostě ho vypni!Je jen v tvý hlavě, je to jen tam!
"Jsem vpohodě.."Zase jsem si našla jeho rty a boky přitlačila víc k těm jeho.Zasténal mi do úst a svoje boky měl na mích natisknuté tak, že jsem se divila jestli mu to nedělá problém.Přejel mi po košili a postupně rozepínal knoflík po knoflíku, než mu došli nervy ,odtrhl knoflíky a tím mě vyvlíkl z téhle nadbytečně látky.Naštěstí zapínaní jsem měla ve předu, takže stačilo jen ten cvoček rozevřít a vršek byl kompletně odhalen.Jeho tričko už na cáry letělo vzduchem, snažila jsem se mu sundat kalhoty, ale jalikož se on snažil o to stejné semnou, moc jsem neměla možnost se k němu pořádně dostat, on však žádný problémi s mím svlíkáním neměl, no jo já jsem tu ta nezkušená lemra..co na to říct?
Když jsme byli oba nazí musela jsem se ještě před tím než si spolu zamrdáme na něco zeptat.Co kdyby...
"Existujou duchové?"Vypadlo ze mě, což nečekal.
"Proč se na to ted´ ptáš?"Nechápal.Pořád mě jeho kamarád tlačil do stehna, vzrušovalo mě to ano, ale potřebovala jsem tu odpověd´.
"Prosím.."Přejela jsem mu po vypracovaném hrudníku a nechala ruku sjet trochu níž.Myslela jsem, že ho tak popoženu k odpovědi, spletla jsem se.
"O všem ti řeknu..POTOM!"
Občas jsou chvliky, kdy bych se nejraději profackovala a právě ted´ bych si nejarději dala přes držu!
"Omlouvám se..., ale nemůžu.."Vytrhla jsem se z jeho semknutí, popadla svoje věci a chtěla, co nejrychleji vypadnout!Samozřejmě tak lehké to nebylo.
"Co se děje?!Nechápu to!"Nemusí to chápat, proč by měl...Nemůže to ani pochopit...
"Můžeš mě nechat prosím odejít?"Zabralo to, skoro mě mrzelo, že se nechal tak lehce odbýt, ale zároveń jsem mu za to vděčila.Odstoupil a nechal mě samotnou stát u dveří.
"Děkuju."Ani jsem nebyla schopná podívat se mu do tváře, jak jsem se styděla.Bylo mě trapně, že jsem ho dostalo do nálady a pak jen tak bez vysvětlení odešla a ještě ho seřvat.Pořád lepší než mu vykládat, že na mě mluví můj mrtvej přítel.Vybrala jsem si bejt divná před magorem....