Ten, kdo neprojeví smutek, neznamená, že nemá srdce. Jen má více odvahy bojovat s osudem.

Prosinec 2013

Vánoční soutěž o nejlepší povídku!

8. prosince 2013 v 21:09 | Anet
Takže tadyk je k tý soutěži moje povídka..
Budu ráda, když napíšete jestli je to fakt tak 
moc hrozný, jak si myslím nebo jestli se to trochu líbilo....:D



Nemohla jsem vydržet až předám mému miláčkovi dárek, co jsem mu koupila na Vánoce.
Dneska jsme se neměli ani vidět, jeho rodiče ho chtěli mít prý doma a zakázali mu někam chodit, navíc mě jeho matka moc nemusí, ale at´ mi jeho matka políbí mou krásnou prdélku!
Je teprve něco po čtvrtý odpoledne, domů to na večeři stihnu včas.Na sebe jsem si vzala krátký, atraktivní šaty a kozačky s podpatkem jsem si vzala, aby mi dělali hezký a delší nohy, než doopravdy jsou.Ve skutečnosti nejsem moc velká, ale ani prcek, to pozor zas!
Určitě bude rád, že jsem přišla, však ten nepříjemný pocit v břiše mi svíral žaludek.Proč by na mě měl být naštvaný?To né…Proč by byl naštvaný?Blbost, prostě na něj zazvoním, jak jindy, nic to není, ale připomíná mi to den, kdy jsem byla nervózní kvůli mému poprvý, ano bylo to sním.Šla jsem k němu vyparáděná a v novým prádýlku, jeho rodiče byli u jeho babičky a my měli i přes noc čas pořádně si užít.Myslím, že ho miluju?Tohohle slova jsem se před rokem přímo štítila, ale jakmile jsem potkala jeho, po pár týdnech..Prostě jako by se mi svět otočil.
Co děláš lásko?
Nepřišla mi na mou smsku žádná odpověd´.No asi musí dělat něco doma nebo jen neslyšel, spí…Už zbývala jen jedna zastávka..jen jedna…Co to kurva je?! Uvnitř mě se začala vařit krev.Strhla jsem si bundu a kabelku při scházení ze schodů odhodila k lavičce, kde se s MÍM přítelem ocucávala nějaká děvka!
"Ty děvko skurvená dej od něj tu držku pryč!" No konečně si mě někdo všiml!
"Kdo to je Dane?"Optala se ta neznámá holka.Nečekala jsem až se oba začnou obhajovat, prostě jsem musela..Moje pěst jí narazila do obličeje, vykřikla ještě před tím než jsem ji pěstí uhodila, ale potom..Jo to byl teprve řev.
"Co to do tebe vjelo?!" Štěkl po mě Dan a běžel opečovávat tu holku místo toho, aby se mi aspoň omluvil, že mě podvádí.Měla jsem chut´ na něj zakřičet do mě? Co do mě vjelo?Ale nemělo to smysl, ještě abych mu dávala dárek.Já husa!Sebrala jsem svoje věci a nakvašeně jsem se ještě po nich ohlídla než jsem svoje nohy dokázala nasměřovat pryč, pryč odtud.Jakto že jsem to nepoznala dřív?Z oka mi utekla jedna slza, kterou jsem si vzápětí hned prstem setřela.Nebudu kvůli němu brečet!
Doma jsem se proplížila tajně ke schodům do sklep a sebra vodku, která stála hned u kraje, nikdo si mě ani nevšiml, uff.
Sjela jsem si o pár zastávek dál než bydlím a vylezla si na garáž, která se dala, jak snadno slízt tak i seskočit.Problém to bude až se trošku ožeru, ale co?Dneska nehodlám už jít domů! Ještě jsem dom napsala smsku, aby mě nečekali, otec bude zas ožralej a matce to taky nijak extra vadit nebude, i když pak bude mít kecy, proč proboha jinak vařila večeřu, kdo myslíš, že to ted´ bude jíst, už to není tak dobrý…A bla, bla, bla…
Už po cestě jsem si dávala do nosu, ted´ jsem to do sebe lila…
"Ty zmetku!"Kopla jsem do prázdné láhve od piva a ta se s rachotem pak roztříštila na zemi.Po tvářích mi kanuly slzy a mě už vůbec nezajímalo jestli budu vypadat, jak šašek nebo jestli mě někdo slyší.
"Št´astné a veselé!Hou, hou, hou Vánoce jsou tu!"Zpívala jsem, brečela, u toho se ožírala.
"Jebat na všechny kluky!"
"Máš jedno přání, pořádně si ho rozmysli!"Lekla jsem se, když na mě promluvil nějakej stařík.
"Todle místečko už je zabraný!"Vykřikla jsem a ukázala na něj vodkou.Povzdechl si.Proč vzdechá?!Začala jsem se smát až mě tekli další slzy.
"Přišel za mnou Ježíšek!Lidi dostanu dáreček!"Smála jsem se dál.Zamotala se mi hlava a pak, když ke mě postoupil udělala jsem krok vzad, byl strašně velkej a uznávám, lekla jsem se.
"Už ani krok děvče!"Ježíši!Co je to za úchyla!Udělala jsem přesně to, co po mě chtěl, abych nedělala.Ustoupila jsem o další krok dozadu.Šlápla jsem do prázdna a už bylo moc pozdě na to vrátit své rozhodnutí zpět.Skoro, jako by se čas zastavil a já jela zpět...Zpět ve svém životě..Proletěla mi hlavou celá má mizerná minulost, ale taky ty hezký chvilky.Záchvaty smíchu s kamarádama, chlastačky, hezcí kluci, nový známosti, moje narozeniny, radost z lízátka, které jsem dostala zadarmo od prodavačky...zastíńovali to, ale chvilky, které neměli nic společného se štěstím, ale s bolestí, jak psychyckou tak fycizkou.Však najednou se ve mě něco změnilo, všechno se mazalo, všchno se vybarvovalo v lepších barvách, začala jsem snít, byla jsem št´astná!Najednou mě, ale z toho štěstí vytrhlo křičení a něco mnou lomcovala, tohle nebude nebe....takže jsem skončila v pekle a čerti už se o mě rvou, kdo si chce dát který prstíček?Už si někdo zamluvil můj paleček?Tohle bude asi bolet.
"Vztávej!Slyšíš!kdes byla sakra?"
"Ehh...Co?"Jak může být velký sklamání z toho, že jsem nezemřela?Tohle mě příjde jako mnohem horší varinta než je smrt.
"Vylez z tý postele už!"Trhla se mnou, ale já se furt válela.No nakonec jsem vylézt musela....Dostala jsem pohlavek za neposlušnost, trochu okomentování, jestli jsem normální, ale jinak celkem pohoda.Jsem živá..Měla bych se radovat ne?Padla jsem znovu do postele, když byla matka pryč, něco mě škrabalo za krkem.Papírek?

Žij své sny děvče!
Dal jsem ti druhou šanci, tak jí nemrhej.
Pamatuj na tato slova "Věř - běž a dokážeš!" (Raego jede!:DD)
J.

Od tohoto dne jsem začala věřit v Ježíška...Jediný rozumný vysvětlení proč jsem ležela doma v posteli, nebyla mrtvá a od koho jiního by byl ten papírek, tak asi?
Nevím proč se to stalo zrovna mě, jestli zhoda náhod?Neřešila jsem to.
Zrovna jsem kouřila na lavičce a čekala na autobus, když si ke mě přisedl...Jééé...tak hezkej kluk.Polkla jsem a čekala až se ozve.
"Čau."Konečně pozdravil..No to mu trvalo..
"Chceš cígo?"Oplatila jsem mu a usmála se na něj..Je jasné proč přišel..Pochybuju, že by ho okouzlil můj nepohledný vzhled..Dobře nejsem až tak hnusná, ale krasavice? Taky ne!
"Dáš?"To je parchant.Vsadím se, že na ten úsměv mu vlítlo už početně holek..
"Za pivo!"No co?Já se můžu dělit a on ne?Pořád s úsměvem mi podal pivo, překlopila jsem do sebe pár doušků a podala mu ho zoět.Přišla řada na mě..
"Víš, že máš fakt krásněj úsměv?!"Kdy jsem se začala taky usmívat?No to bylo celkem jedno..
"Tak jistě!Přesvědčuje mě o tom každej den pohled do zrcadla.."Řekla jsem trochu ironicky z vtipu, vím o co mu jde, já mu ty jeho řečičky vážně nežeru...Rozesmála jsem ho...A takto vzniklo naše přátelství..Nebo něco víc?Jó to se dozvím časem zda mu přestanu odolávat...K mému posunu předpokládám, že ještě tejden bych to vydržet mohla...Nechci vztah..né tak brzo po Danovi, ale ten parchantskej Dox (Neptejte se mě proč se mu tak říká...Sama to nevím..) je fakt hezkej..
"Tak co?Kdy dáme sex Anet?" Zeptal se mě...Co já na to?
"Ale jdi do prdele už stym!"
"Fajn.."Proč se ke mě přisouvá?Aha..
"Né do mí sakra! "
Konec!