Ten, kdo neprojeví smutek, neznamená, že nemá srdce. Jen má více odvahy bojovat s osudem.

Neobyčejná 9.kapitola

6. října 2013 v 20:56 | Anet |  Povídky na pokračování
Tak tady je další...;-) 
 
 
 
 
9)Vánoce
Dneska je den, kdy máme objednaný s Davidem pokoj v hotelu na onu noc.Prostě se spolu chceme vyspat.David říkal, že Václav chodí jeho pokoj pravdidelně kontrolovat, když Václav chybí doma vždy mě příjde, jako by se na mě dívala Pavla divně, jako by sledovala, co udělám.Občas je to někdo jiný, možná už jsem paranoidní.Tohle si říkám skoro pořád, ale červík už se mi usadil v hlavě.Dárky už mám zabalené a doufám, že dárek pro Toma už je na svém místě.Dobře, takže večeře bude za dvě hodiny, v koupelnách jsme se střídali a na mě má zrovna přijít řada, jede se po pokojích.Musím se přpravit, musím..Tohle je na nic!Raději bych byla překvapena a šla na to hopem, né že budu mít čas se přpravovat, protože to se také hlavně stresuji.Dneska už se mě Filip ptal:"Není ti něco?Menstruaci nemáš to vím jistě, takže povíš mi, co se děje?"Dobrý vědět, že kluci ve vašem okolí ví, kdy máte a nemáte krámy.Zrovna na něj myslím, když vejde do pokoje, celý orosený, jen v ručník, tak tohle je výhoda, bydlení s klukem.Culila jsem se na něj a uvědomila si, že stres je pryč.
"Přišel jsem o nějaký dobrý vtip, který se zrodil v tvé hlavičce?Nebo jen obdivuješ moje krásné tělo?"Musela jsem odpovědět popravdě..
"Jen jsem si přectavovala tebe, jak vejdeš a najednou, když postupuješ směrem ke mě, uklouzneš.Vážně se neumíš utřít?Takovéhle nehody se stávají pořád, uklouzneš ,spadneš a zabiješ se."
"A to by jsi nechtěla, že."Řekl to, jako hotvou věc, ale já musela oponovat.
"Jako myslíš, že bych nechtěla pokoj jen sama pro sebe?Ale to víš, že jo."
"Proč jsi mě tedy varovala?"
"Doufala jsem, že mi nabýdneš, abych tě utřela."Nevinně jsem pokrčila rameny a nasadila pohled malého králíčka.
"V tom případě.."
"Pozdě!"Prošla jsem kolem něj, když jsem to říkala a zalezla si sama do koupelny.V ní jsem se rozřechtala, ten jeho pohled.Tohle jsme si dělali v jednom kuse a já se potřebovala nutně zasmát, nemyslet na noc.
Naložila jsem se do vany, relaxovala, skoro bych zapoměla na okolní svět, teda kdyby mě furt neotravovalo to příšerné klepání.
"Anno!Jsi tam přes hodinu!Chci se jít také vykoupat!"Andrea?Můj ůšklebek se rozvynul do zářivého úsměvu.Jo holka, budeš muset ještě počkat.Když jsem konečně vylezla, nestála tam Andrea, ale David.Prošla jsem kolem něj bez připomínek, ale náš pohled mluvil za vše.
"Co jsi tam dělala, tak dlouho?"Sedla jsem si vedle Filipa, díval se na film.Zrovna tam nějaký vousatý pán na sáních řval "Hou,Hou,Hou, Veselé Vánoce všem!"Měl zapřažené soby, upřímě je lituji, poslouchat celý den ty staroušovi kecy, a furt ty zvonečky, co zvonili, na těch saních, bych asi zcvokla.Nechápu, jak se na to vůbec Filip může dívat.
"Nemůžu se jednnou za rok pořádně vykoupat?Navíc, už jsi zapoměl, že jsem holka?"
"To se zapomenout nedá."Jeho oči mi zabloudili na prsa.Měla jsem samozřejmě tryčko, ale..
"Nemáš podprsenku!"Vyřkl Filip z vesela.
"Víš, co se tam píše?"Jeho čelo se zkrabatilo, pak pochopil.
"Nečum!"
"Moje oblíbené.."Měla jsem ho tu také poprvé, půjčené od Andrei, když viděla, jak se mi líbí dala mi ho.
"Nečum mi furt na ty kozy!"
"Jen obdivuji, to tričko.Ten popis, je fakt luxusní."Dobrá výmluva, to se mu musí nechat.
"Pojd´ mi raději pomoct, co si mám vzít na sebe."Vytáhla jsem ho na nohy, nemohla jsem si nevšimnout, že se pořád dívá, tam, kam nemá.Vybral mi černé koktejlky, budou mi pěkně obepínat křivky.Navíc, budou se lehce vyslíkat.
"Tak si je dej."Nabádal mě Filip.
"Jistě, ale u toho mi už nemusíš asistovat."
"Život je tak nespravedlivý."Povzdechl si.
"No, honem!Otoč se!"Nespokojeně se otočil ke dveřím.Otočila jsem se k němu zády a začal se vyslíkat, prvně jsem si dala tanga a poté na sebe natáhla ty mini šatky.Vzadu to mělo ješě krátký zip, ale já si na něj nedošáhla, zkoušela jsem to.Otočila jsem se zpátky k Filipovi.
"Ty ses díval!"Načapala jsem ho s otočenou hlavou směrem ke mě.
"Jen ke konci."Snažil se to ještě zachránit.
"Pomož mi s tím, když už jsi stejně všchno viděl."Nebyla jsem moc nazlobená, i já ho občas pozoruju, když se ráno oblíká, a že je co obdivovat.Když nad tím, tak přemýšlím, nepozoruje mě on ráno také, když se převlékám a myslím, že on spí?Raději jsem se ho neptala.Byla jsem hotová, akorát jsem si na prsty navlékla prsteny a ještě doladila pár drobností s bižutérií.Nakonec přišlo malování a tím jsem vše ukončila.Vzala jsem si přes sebe bodýčko, hotovo.Ještě musím vykulírovat Filipa.
"Chceš nějak pomoct?"Optala jsem se ho.
"Mohla by jsi mi zapnout kalhoty?"
"Vážně myslíš, že ti na to skočím?"
"Vážně je potřebuju zapnout!Nejde mi to, jsou debilní!Ale chápu pokud to nezvládneš, já sám jsem to nedal."Určitě to hraje, ale když budu hrát sním, nemůžu naletět, možná..
"Ukaž."Přistrčil mě rozkrok, tak abych viděla na zapínání.Ono to, kurva fakt nejde!
"Já to říkal!"Musí to jít!Začala jsem se zipem lomcovat a snažila se ty blbý kalhoty zapnout.
"Vždyt´ to akorát rozbiješ!Nech to, prostě si vezmu jiný."
"Ne!"Párkrát jsem se nadechla, abych se uklidnila.Když mi něco nejde začnu být vzteklá.Opatrně jsem popotáhla, trochu, jen jemě se zipem zalomcovala a ...
"Konečně!"Vyhrkla jsem a svalila se námahou před něj.
"Dík."Nechal mě být, ani mě nezvedl, za tu námahu ,kterou jsem prošla mě řekl jen dík!Nechal mě ležet na zemi jen s dík!Nechal mě tam svalenou, nepodal mi ruku, prostě nic!Blb!Vztekle jsem se zvedla a šla se dívat na ty ptákoviny, co tam dávají.
Večeře byla na stole, nějaká ryba(asi kapr) s bramborovým salátem.No, nic moc.Po večeři jsme se rozprávali a nakonec došlo i na ty dárky.Nevím, jak Filip poznal, že náramek má ode mě, ale přišel s ním za mnou a poděkoval mi(k tomu patřilo i objetí+pusa na tvář).Od něj jsem dostala tričko, kde bylo na prsou napsáno."Mákni si."Fakt originální.Nečekala jsem, že dostanu i od Andrei, ale já jí vlastně dárek také koupila.Od ní jsem dostala moc hezké náušnice, já ji koupila vońafku.Dostala jsem ještě pár kousků oblečení, jednoho plyšáka a také sluchátka.Zbyl tu pro mě ještě jeden dárek.Tušila jsem od koho.
"To je ode mne."Zašeptal mi do ucha...Igor.Ne, tak to nebyl ten od koho jsem to čekala.V krabičce byl překrásný náhrdelník.
"Wau..Neměl jsi mi kupovat, tak drahý dárek!"
"To je maličkost."Usmál se na mě, ale já mu úsměv nedokázala opětovat, ale aspoń jsem ho nezabíjela pohledem.
"No, každopádně ti děkuji."Šla jsem si dát dárky do pokoje, zarazil mě David.Strčil mi do kapsy lísteček a zmizel k sobě.Stálo na něm."Moc se těším na tento večer s tebou.Dárek ti předám osobně."A já trubka jsem mu ho strkala pod stromek, on je snad větší romantik než-li já.Asi určitě.Ještě tam byla napsaná adresa, kam mám přijít.S Filipem a ještě pár holkama jsme se odebrali do baru.Tam jsem do sebe hodila pár panáků na kuráž.No, tak Anno, zvedni tu tvou krásnou a sexy prdel!Běž za ním!odebrala jsem se pryč, nikdo se mě neptal kam jdu, myslím že oni si to náramě užijí i beze mě.Nesledovala jsem ulice a přešla tu, kde jsem měla zabočit.Trochu se tu vyznám, ale pořád trochu kolísám, v těchhle uličkách.Měla jsem divný pocit, to je těma nervama.Dneska jsem nějaká mimo ani jsem nespozorovala toho magora, co do mě právě narazil.Trochu jsem se zakymácela, ale zvládla to.
"Příště dávej bacha, ty debile!"Na moji narážku se neozval žádný ozvuk, jen běžel dál.Nějaký pako.Stála jsem před hotelem, jestli se tomu dá, tak říkat, no bylo to tam napsané, přesněji HOTEL SNŮ.Leda, tak v pekle.Ale chápu, že David si opravdu nemůže dovolit žádnej velkej luxus.Když jsem vztoupila hned za mnou přišoudala stará babička.
"Jste Anna?"Jak to krucinál ví?
"Kdo se ptá?"
"Ten mladík.."Nenechala jsem jí to doblekotat.
"Jo,jo David, v jakém pokoji je?"
"Jste Anna?"Mám pádný důvod, proč nemám ráda staré lidi.
"Ano!"
"Pokoj 25."Ještě mě navedla do pokoje, měla jsem sto chutí si ho jít najít sama, možná by to bylo rychlejší.Do ruky mi ještě vložila klíče a končně mě propustila.
Šla jsem podle jejího návodu, ale byl vtom strašný zmatek.Stojím před pokojem, jak trupka a čekám, na co?Až přejde nervozita?Nepřejde.Nádech, výdech, to zvládnu!Odemkla jsem a pootevřela dveře.Nikdo tam nebyl, ale slyšela jsem téct vodu.Ještě se bude koupat, nebo je to vana pro nás dva?Zavřela jsem za mnou a opatrně vešla dovnitř.Byl otevřená balkón, tak jsem ho zavřela, nechápu, proč sem pouští zimu!Už tak, když tu není žádné topení je tu zimy dost.Seděla jsem na posteli už dost dlouho a pořád se dveře neotvírali.Možná čekal, že až příjdu půjdu hned za ním.Ale voda pořád tekla.Koukla jsem ke dveřím, kde je koupelna.
"Pane bože!"Vykřikla jsem a běžela ke dveřím pod, kterými se voda valila ven.Zaklepala jsem.Nic.Zabušila jsem, nic.Nemohl tam třeba usnout?
"Davide!Nějak ti to tam přetíká!"Neměla jsem nervy na to stát tam celej den a klepat, prostě vejdu!Stejně ho dneska uvidím nahého, tak což.
Ano, v celé své kráse vysel přes okraj vany nahý a..a....a...mrtvý, s podříznutým hrdlem a jeho vnitřnosti z něj vypadali na podlahu.Nohy měl ještě pořád ve vaně.Snažila jsem se ndívat, ale když můj zrak spatřil v umyvadle jeho dva useknuté prsty a na skle bylo zase napsané velkými písmeny."VŠICHNI CHCÍPNETE!" fixkou, ale sklo bylo taktéž postříkané krví.Navalovalo se mi, z toho pachu, ze všeho.Ani jsem si neuvědomila, že brečím, až tehdy, když jsem skoro nedokázala přes slzy vidět.Zařvala jsem, řvala jsem dokud jsem neochraptěla.Po čtyřech jsem se doplazila ke zbytku Davida, hlava byla celá, tak jsem mu dala pusu do vlasů a jeho hlavu si přitiskla do klína.Houpala jsem se sem a tam, sem a tam, sem a tam.Čas mi byl cizí.Zovu jsem se rozkřičela, ale tím, jak jsem tenhle pach nasála a zaměřila se i na zbytek Davidova těla jsem se poblila.Naštěstí blitky dopadali na podlahu mezi jeho krev, smíchanou s vodou, ani jsem se neobtěžovala tu vodu zastavovat.
"Bude to dobré.."Šeptala jsem.
"Nejsi mrtvý, ne..nemůžeš být.."Vzlyky, řev, blitky se hrnuly z mích úst na střídačku, do té doby než mě od něj někdo odtáhl.
"Co se stalo, slečno?"
"byla jste tu, když se to odehrávalo?"Pořád mi někdo kladl nějaké otázky, já je, ale nevnímala.Davidovi oči, pozorovali mě,jako v tom snu, proletělo mi hlavou.Davidovi mrtvé oči se zabodávali do mích.Dárek!Vzpoměla jsem si na dárek.Jeden muž zrovna něco vytahoval z jeho kalhot.Krabičku.Rozběhla jsem se, jako zvíře jsem po muži skočila a krabičku mu sebrala.Držela jsem ji v ruce a znovu se zaměřila na Davida.
"Pomstím tvoji smrt!Slibuji!Najdu ho a budu ho mučit dokud sám nechcípne!"Přitisknutá k jeho čelu jsem mu odpřísáhla.Snažila jsem se u něj vydržet, co nejvíc, ale pak mě znovu popadli něčí ruce a odtáhli pryč z místnosti.
"Co je v té krabičce slečno?"
"Vy na to ani nešáhnete, těma svýma špinavýma prackama!!Nikdo!"Zařvala jsem po nich.Je to něco odněho pro mě.Na tohle nikdo nešáhne, i kdyby jsem měla zabíjet.
"Co v tom je slečno?!"
"Nevím."



Tak, co?Dostanu přes držku? xD
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stvoreni-noci stvoreni-noci | Web | 6. října 2013 v 21:54 | Reagovat

já tě asi  přetrhnu :D :(((( proč si ho nechala zemřít???vždiť on měl žít...achjo...ale i task se moc těšim na další kapču :) honem další :)

2 Xanya Xanya | Web | 6. října 2013 v 22:20 | Reagovat

Chudák :( Je mi ho líto. Ale jinak super,těším se na další :)

3 Anet Anet | Web | 7. října 2013 v 16:24 | Reagovat

[1]:[2]:Věřte, že se mi ho taky nechtělo zabíjet, ale je to nutný..pro dobro příběhu..xDD všichni čekaly, jak se sním vyspí...ještě jsem uvažovala jestli ho jenom na cvhíli zmrzačit, ale to by se neuměla Anna tak dobře pomstít ;-)Jináč moc děkuji, že pořád čtete moje příběhy, že vás to ještě neomrzelo..:DDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama