Ten, kdo neprojeví smutek, neznamená, že nemá srdce. Jen má více odvahy bojovat s osudem.

Neobyčejná 8.kapitola

6. října 2013 v 15:23 | Anet |  Povídky na pokračování
Další možná dodám zase zítra...pokusím se.
Dneska asi už ne, ale kdyby jsem večer zjistila, že nemám
žádné učení, pak ve volným čase něco napíšu..



8) Probudila jsem se dávno před Filipem.Pořád spal, jak zařezanej, ale nemůžu se mu divit, já si tu pohodlně lenošila, zatím co on musel hledat zloduchy...Odpoledne jsem neměla nic na práci, tak jsem se rozhodla jít nakupovat.Potřebuju si zas trochu osladit život, tak se aspoń budu sama sobě líbit.V kuchyni jsem potkala Igora.Zrovna jeho opravdu nepotřebuju vidět, byla jsem na něj naštvaná, kvůli němu se možná budu muset přestat vídat s Davidem.A žít s ním?To fakt ani náhodou!
"Dobré ráno." Usmíval se, jak sluníčko.No mě tedy nepřipadá nijak zhrzený, ani nenaplněný.Nebo, že by mě snad vyslíkal pohledem.
"Dobrý."Chtěla jsem hrát, jak se nic neděje, ale můj hlas získal podtón hořkosti.Nejspíš ani nevěděl, co se včera stalo, ale nemohla jsem si pmoct.
"Nepotřebuješ někam svést?"
"Ne, jedu až do Brna, nechci tě otravovat."
"Proč jedeš do Brna?"
"Nakupovat."Do ruky jsem si vzala tyčinku, ještě sebou vzala pití, kabelku a byla nachystaná vyjít, když mě zase zastavil Igor.
"Svezu tě."
"To opravdu není zapotřebí."
"Co se děje?Dneska jsi nějaká divná."
"To sis nevšiml?Já jsem divná vždycky."Zatřepal hlavou na náznak, že mi nerozumí, ale nevzdával se.
"Takže smím tě odvézt?"Nebudu dělat scény, jen mě odveze, nic víc.
"Fajn."Cestou se Igor snažil párkrát navázat rozhovor, ale pak mu nejspíš došlo, že nemám náladu na povídání(s ním).
"Mohl by jsi mě hodit na nádraží?"
"Já myslel, že chceš nakupovat."možná má podezření, že chci odjet.
"Však ano, u nádraží je Vańkovka, odtamtud, když nasednu na autobus se také můžu dostat k Olympii."
"Jak to, že se tu tak vyznáš?"
"Andrea mě zaučila, kde jsou nejlepší oblečení, kde nejlevnější, kde nenakupovat a tak.."
"Proč už spolu nemluvíte?"
"Naše věc."Dál jsem to nerozváděla a znovu nastolila bobříka mlčení.Po dalších 15 minutách jsme byli na místě.
"Dík za odvoz.Čau."Houkla jsem po něm, zatím co jsem vystupovala.
"V kolik tě mám vyzvednout?"
"To není nutný.."
"Anno!"Povzdechla jsem si.
"Ok, tak kolem šestý?"
"V šest tady budu, přesně."U vchodu na nádraží se dá zaparkovat, takže by to neměl být problém.Do podchodu jsen nemusela daleko, v něm byl ohromný puch, na zemi se váleli bezdomovci a jeden magor tu vyhlašoval o tom, jak máme uctívat boha, dokonce si stoupl na stoličku, aby ho nikdo nepřehlídl.Mám čtyři hodinky času, tak to abych si pohla.Prvně jsem zašla do KFC, měla jsem vcelku hlad.Poté začala honička.Z kabinky pro menší číslo, do kabinky vyzkoučet, a takto to šlo pořád dokola.Dokonce jsem stihla i Olympii, nakoupila jsem i dárky na Vánoce, už se nezvratně blíží.Všem jsem nakoupila nějakou tu blbost, akorát na dárku pro Davida a Filipa jsem si dala záležet.Davidovi jsem koupila stříbrný řetízek, nebo bych to měla spíše nazvat řet´az, není moc tlustý, naopak je tenký, ale k ženě se rozhodně nehodí, Filipovi jsem koupila to stejné akorát ve formátu náramku, oboje bylo z pravého stříbra, takže to nebyla nijak levná záležitost.Dokonce jsem si vzpoměla na Tomyho.Pošlu mu tričko, možná mu bude velké, ale aspoń bude mít na mě nějakou památku.Zabalím mu to a pošlu do dětského domova, aby mu to dali na Vánoce, ještě bych k tomu mohla napsat dopisUž se pomalu stmívalo, raději jsem vyrazila zpět na nádraží.Došla jsem tam o pět minut později, samozřejmě už na mě čekal.Opřený o auto se rozhlížel, jestli mě někde neuvidí, vypadal celkem ustaraně.Pět minut, jen pět minut!Doufám, že mě nebude mučit nudnou přednáškou, jak je neslušné chodit pozdě, nebo co já vím.Pokaždé, když ho uvidím rapidně mi klesne dobrá nálada.
"Tak co?Máš nakoupené vše, co jsi potřebovala?"
"V rámci možností."Usadila jsem se na sedadle a konečně si dovolila pocítit bolest nohou.Prošla jsem tolik obchodů, že je mi z toho až špatně, asi nebudu moc vášnivá do nakupování.
"Hele, nechtěla by jsi si skočit někam na jídlo?"Snaživec.
"Už jsem jedla."Všechny mé odpovědi mi přišly strašně stohé, ale nemám na něj náladu.Po cestě jsem vytuhla a trochu se prospala.
"Jsme doma."Igor se nade mne nakláněl a trochu se mnou třásl.Když jsem jeho obličej viděla tak blízko mého lekla jsem se , trochu sebou škubla.Ničeho si nevšiml, nebo to jen prostě nekomentoval.Překvapilo mě, že David čeká na schodech u silnice, seděl tam a hypnotizoval nás.Občas hodil zlým očkem po Igorovi.
"Kde jste byli vy hrdličky?"Povzdechla jsem si.Věděla jsem, že nebude dobrý nápad, aby jsem se zdržovala v Igorově společnosti, už kvůli Davidovi.Mě by také nasralo, kdyby Véca řekl, že David bude třeba s Adrianou a hotovo, pak bych je ještě viděla po spolu, bych asi Adrianu zaškrtila.
"Igor se nenechal odbýt, nabýdl mi odvoz do Brna."Pozvedla jsem tašky ve svých rukou.
"Přeci by ses s těmi taškami netahala z Brna až sem."Krásně bratrské gesto.Ještě včera bych to taky tak brala, ale po tom, co mi řekl Václav jsem zmatená.David dodusal ke mě, chtěl mě políbit, ale jeho rty narazila na mou tvář.Nemůžu dovolit, aby mu Václav ublížil.Jeho oči mě propalovali.
"Igore, můžeš donést ty tašky dovnitř, prosím?Musím si tady s Davidem promluvit."
"Ovšem."Jen na chvíli jsem v jeho očích spozřela dychtivost, ale byla to jen chvilka, mohla jsem se mílit.
Vzala jsem Davida za ruku a dovedla ho na kraj lesa.Byl od nás sotva na pár kroků a nikde u domu jsme zůstat nemohli, pochybuji, že by nás tu někdo viděl nebo slyšel.
"Musíme se přestat vídat."
"To nemyslíš vážně!Jsme ve stejném domě."Vyjel po mě David.
"Víš, jak to myslím.Po tom, co jsme s Václavem vyšli s tvého pokoje mi řekl, že pokud se dál budeme výdat raní tě, hodně.Dělá to všechno pro Igora a na jednu stranu ho celkem chápu, proč to pro něj dělá, ale na druhou ho za to nenávidím."Oddechl si.Proč?Přivinul mě k sobě na hrud´ a pevně mě k sobě tiskl.
"Nemůže mi nic udělat Anno."
"Může!"Naštvaně jsem oponovala.Snad si ještě pamatuju, jak mě zmlátil za takovou blbost.
"Jsem silnější než on, zlato.Nemůže mi ublížit.Jen mě může vyhnat, toho se bojím."
"Proč tedy nejsi Alfa ty?"
"Nestojím o to.Nechci nikomu říkat, co má a nemá dělat.Chtěl bych až budu trochu starší, oddělit se, ale né ted´ , když jsi tu ty."Za měsíc mi bude 18, to budu moct odejít, ale je tu také Filip, odešel by s námi?O tom pochybuji.Kam by jsme navíc šli?
"Mohli by jsme odejít, za měsíc.Ale kam by jsme šli Davide?Bez práce, bez peněz.Mám jen dodělanou základku, to mě vezmou leda tak někde..na uklízečku."
"Právě proto se tu chci udržet, co nejdéle.Už mám něco málo našetřeno, takže, kdyby to bylo nutné, utečeme.Nevzdám se tě."Chtěla jsem, aby přestal.Je jasné, že nemůžeme odejít.Co bude s námi za měsíc?Jde také o to, jestli spolu vůbec ještě budeme.
"Necháme to zatím být, ano?Nechci to řešit, nevíme, co bude, takže budeme situaci řešit až nastane."Začal mě líbat na krk, i jeho ruce , co mě putovali po zádech změnili svůj tah, zdivočeli, už to nebylo uklidńující hlazení.Za bradu si mě přitáhl k polibku.
"Tohle nemůžeme dělat.Co když nás někdo uvidí?!"
"Nikdo nás neuvidí."Vydechl mi do úst a moje ruce si nasměřoval pod tryčko.Už jsem na sobě neměla koženou bundu, zůstala mi jen košile, která už byla také na půl rozeplá.Přitisknutá ke stromu, jen v podprsence a paráda, ještě mi zůstali kalhoty.Kdykoliv může přijít hajný a postřílet nás nebo Václav a ...Co by nám udělal Václav?Prý je David silnější, také na to vypadá, ale co když to řekl David jen pro to, aby mě uklidnil?Moje myšlenky po chvilce nedávali moc velký smysl.Vysadil mě a já se snažila mít, co nejvíce roztažené nohy, aby jeho rozkrok mohl zapadnout do toho mého.Pořád jsme měli kalhoty a tak to i nejspíš zůstane.Nevím, kde by tu v tuhle chvíli sehnal ochranu, možná není možné, abych donosila děti ,ale nechci nic riskovat.Pořád přitisknutá ke stromu o mě otíral svůj rozkrok, později začal přirážet.Cítila jsem jeho tvrdost narážet do sebe, pomohl mi sladit se, takže jsem po chvíli chytila ten správný rytmus jeho boků a pokaždé, když přitlačil, udělala jsem to samé svými boky.Divoce mě líbal všude kam se jeho rty v téhle pozici dostali.Dokonce jsem cítila krev v ústech, musel mi prokousnout ret, mě to bylo úplně jedno nevnímala jsem to, možná mě to ještě více přiblížilo k orgasmu.David je v tomhle ohledu víve než drsný, ale tohle se mi na něm právě líbilo.Až přejde tahle chvíle, nejspíš zjistím, jak moc mě bolej záda, budu je mít na sto procent celé od krve, strom má drsnou kůru a já po něm jezdím holou kůži, to nebude dobré.Moje hormony se zbláznili, říká se, že kluci myslí jenom svým ptákem, ale co pak holky?Nevím, kdy jeho rozkrok stratil pravidelný rytmus, nebo ten můj, ale v tuhle chvíli jsme oba byli beze smyslů.Jeho klín do mě vysloveně bušil a já se mu snažila vyjít vstříc.Už jsem to nemohla vydržet a vykřikla bych nahlas, kdybych neměla ústa přilepené k těm Davidovým.Po chvilce se udělal i David.Oba jsme se snažili chytit dech.I přes moje kalhoty jsem cítila, jak se ty jeho kalhoty oteplují, hádala jsem, že bude mít na kalhotech hezkej flek.Také jsem byla tam dole mokrá, ale jemu se rozhodně nemůžu rovnat, naštěstí.
"Miluju tě."Vyslovil potichounku, jako by mi ty slova donesl vánek.Nevím jestli ho miluju já, vím, že ho mám ráda, ale milovat ho?Ve škole jsme měli v devítce přednášku o sexu.Prý, když se lidé zamilují, často si to pletou s láskou, zamilovanost jsou jen hormony, ale jakmile je po sexu, najednou si později začnete říkát."Co jsem na něm viděl(a)?"Ten hormon zamilovanosti zmizí.Zamilovaonost po sexu opadne a vy se probudíte, pokud však cítíte ještě větší náklonost asi to bude láska, a co je vůbec láska?
"Mám tě ráda Davide, hodně, ale nevím jestli jsem zamilovaná."Lepší je říci pravdivé "Mám tě rád(a)." než říci lživě "Miluji tě."
"Nevadí, že to nevíš, cítim to."Fajn cítí, že ho miluju?Pak se vyzná v mích emocích více než já.Nechám ho při tom, ale myslím, že má jen nějaké bludy.Nemám ráda tyhle situace, kdy se vyznává láska, takže jsem rychle změnila téma, jsem srab, ale aspoń to dokáži přiznat.
"Musíme jít rychle dovnitř, než nás půjdou hledat, myslím, že Véca zrovna tuhne vzteky."Už jsem byla postavená na zem, ale jakmile jsem se chtěla pohnout...Ano, záda mě boleli, dokonce mi z nich tekal i krev, ale bylo jí vpoctatě málo a rány se už zahojili, však netušila jsem, jakej dopad to bude mít na mou chudinku pipku.
"Kurva!Skoro se nemůžu pohnout."Zasmál se.
"Moc dobře tě chápu."Věřila jsem mu.On, jako kluk to musí mít ještě horší..au!
"Ale stálo to za tu bolest."Oplatila jsem mu úsměv.
"Jo, to zas jo."
"Brzy si to musíme zopakovat!"Měla jsem chut´ ho nakopnout do slabin.
"Tebe ten rozkrok zřejmě moc nebolí."Pohledem jsem mu sklouzla přesně na místo tmavého fleku.Dostala jsem záchvat smíchu.Vypadalo to, jako by se pochcal.Spadla jsem na zem a dál se smála.Jenom sním a občas i s Filipem se mi stávalo, že jsem dostala tenhle záchvat smíchu.Moje břicho trpělo v ukrutných křečích.Potřebuju vzduch běželo mi hlavou.
"Myslíš, že my zbaští, když řeknu, že jsem se nestihl rozepnout a pustil to do kalhot?"Rozesmál mě jště víc.
"Nic neříkej, prosím!"Trénovala jsem, jak se nadechnout, ještě jsem měla malé doznívání, párkrát jsem se ještě uchechtla a dost.
Pomohl mi postavit, s tím jsem si rovnou natáhla bundu, nesmím si ji u vchodu sundat, protože moje košile je poněkud zakrvácená.
"Už můžu ,mluvit?"Přikývla jsem.David mi naprosto zlepšil náladu."Víš, když jsem říkal, že si to musíme zopakovat, myslel jsem to trochu jinak."Nemusel dál nic vysvětlovat.
"Já s tebou v lese nebudu šoustat!"
"Co jsi dělala před pěti minutami?"
"To bylo něco jinýho, trochu."Dostal mě.Zasmál se.
"Ale pokud pro tebe příroda není dost nóbl..zamluvím nám hotel."
"Ach ty jsi, tak galantní.Vážně Davide."Mého ironického podtónu by si nevšiml jen hluchý.
"Bere mě to za srdce." Dodala jsem ještě.Utřela jsem si neviditelnou slzičku, aby bylo vše dokonalé.Jéé, abych nezapoměla, ruku na srdce, dodalo to mému herectví ještě větší cinizmus.
"Jsem poctěn, že to bereš takto."Oba dva jsme si ze sebe navzájem dělali srandu.Je celkem smutné, že si nemůžem užít doma.Ale nechci riskovat Václavův vztek, už takhle pokud ho potkáme a on si k nám přičichne, hlavně stačí jen vidět Davidovi kalhoty a i já jsem cítila jeho sperma, žádná moč.
"Taže máš nějaký plán?"
"Ano, to mám."Jeho pohled se mi vůbec, ale vůbec nelíbil.Měl kolem mě přehozenou paži, ale jakmile jsme vystoupili z lesa stáhl ji.
"Běž předemnou a netvař se tak št´astně, vím že díky mě to ani nejde jinak, ale jak jsi v lese předvedla, hrát umíš skvěle."
"Sebevědomej parchant."Zanadávala jsem si potichu.
"Já to slyšel."Zahučel, ale už jsme museli být opatrnější, jak budeme svoje emoce ventilovat.
"Nech toho a zastav!"Hulákal po mě David.
"Ne!"Odsekla jsem a zrychlila ke dveřím.
"Tohle není konec!Slyšíš?!"Vím, že takovýhle dokáže být David i v reálu, panovačný a sobecký, ale po dobu, co jsme se seznámili blíže nic takového neudělal.Držel se mi těsně v patách, otevřela jsem a skoro by ho to přicvaklo, ale jeho refleksy jsou poněkud lepší než obyčejného člověka.
"Řekl jsem, abys zastavila Anno!"Zastavila jsem, viděla jsem v Davidově tváři šok, ale náhle pochopil, co se chystám udělat.Byl stím srozuměn a souhlasil.Netušil však, že mu fláknu takovou šlupku.Ani já jsem nechtěla, tak moc, ale ruka mi prostě sama ulítla.Skoro jsem ho chtěla utěšovat, ale dal mi vědět, že to zvládne, otočila jsem se od něj pryč a oddupala do svého pooje.Zamířila jsem rovnou do koupelny.Filip mě pozoroval, jako kdyby do jeho pokoje vpochodoval slon.Mám mu říci pravdu?To by ho pak akorát později Véca potrestal za to, že mu nic neřekl.Ne, tohle budu vědět jen já a David.Bude to tak lepší.Z koupelny jsem musela někdy vylézt, nemůžu se tu před Filipem schovávat.
Filipovi jsem to vysvětlila tak, že jsem nechala Davida a ten se naštval, takže jsme měli hádku a opravdu nemám náladu mu nic více vysvětlovat.Ještě večer jsem potkala Vécu.Pochválil mě, tipovala jsem, že kvůli rozchodu s Davidem, to je, ale pako.Udělali jsme v baráku bezvadnou šou, takže všichni drbali jen nás dva, proto jsem také nechtěla chodit mezi ostatní, zvláště, když tu máme samí slepinec.Všichni máme tendenci chtít, to co nemůžeme mít.Chci Davida, chtěla jsem ho už samozřejmě před tím, ale ted´ jsem po něm prahla.
Dny běželi dál a já už si připadala jen v samém stereotypu.Občas jsme se z Davidem někde slezli..občas na mě čekal po práci, ale museli jsme si dávat pozor.Slíbil mi, že na Vánoce nám zamluví pokoj v nějakém hezkém hotelu.Všichni budeme oslavovat společně samozřejmě, ale v 10 večer všechen náš slez končí a my jdeme do barů nebo si vpoctatě můžem jít za kým chceme.Věřím, že už nám všichni sežrali naši nenávist k sobě.Hrajeme to fakt bravůrně, když se potkámé v něčí přítomnosti jen po sobě štěkáme, ale za rohem se líbáme.Vánoce jsou už za týden, těším se.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kačíí Kačíí | Web | 6. října 2013 v 16:25 | Reagovat

Ty jsou ale vychcaný, nevímm proč ale skoro celou kapitolu sem se dusila smíchy, prostě úžaná a líbí se mi to čím dál víc, takže okamžitě kapitolu :D :D

2 Anet Anet | Web | 6. října 2013 v 18:02 | Reagovat

[1]:oóó... děěkuji xDDJo..no dneska jestli stihnu teda nevím..jestli něco ještě dneska napíšu bude to asi dosti krátké..příští udělám asi nějakou debresivní co?:D Nevím, podle chuti..zatím nevím, jak začít..až budu vědět první větu která to začne, už to půjde samo..

3 stvoreni-noci stvoreni-noci | Web | 6. října 2013 v 19:34 | Reagovat

Super kapitolka :) moc se těšim na další :D doufám že na tu jejich hrečnost Véca nepříde a ať si Igor políbí p*del :D strašně sem se do toho začelta honem prosíím další :) jinak spáchám sebevraždu XD

4 Anet Anet | Web | 6. října 2013 v 19:55 | Reagovat

Tak to si musím pohnout..Už jen trocha a budu to mít ;-) do půl..9.. Jo to stihnu..:DSnad ..Každopádně už mám hezkej kus napsanej..Doufám jen, že mě nezabijete za to, co provedu..xDD

5 DeliLia DeliLia | Web | 6. října 2013 v 20:58 | Reagovat

Ja mám jednu stránku (http://equipo-as.bloger.cz/) Tam sú tuším všetky, ale ak poznáš lepšiu, sem s ňou, len sa poteším :-) a ďakujem.

6 Anet Anet | Web | 6. října 2013 v 21:36 | Reagovat

[5]: Jo tu znám ;-) jsou tam dobré knihy...taky jsem je tam už všetky přečetla, ale už nepřibývají, ale je jich tam poměrně dost...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama