Ten, kdo neprojeví smutek, neznamená, že nemá srdce. Jen má více odvahy bojovat s osudem.

Neobyčejná 17.kapitola

17. října 2013 v 19:58 | Anet |  Povídky na pokračování
Jak jsem slíbila dneska tu je další kapitolka...
Moc se omlouvám, ale tento tejden jsem to nedávala
 a večer už se mi nikdy moc do psaní nechtělo...
Byla jsem unavená, ale tak to znáte ne? :D 
JInak zítra bych večer možná mohla něco přidat..
podle toho, co bude v plánu, ale jeikož v sobotu 
valím na zahrádku, neplánuju na večer nikam jít, takže
 by tu měla přibýt další kapča...;-)Jináš doufám, že se bude líbit ;-)
 
 



17)
Erik mě pozoroval s fascinací a děsem zároveń, bylo to...zvláštní.
"Pomalu pojd´ ke mě, ano?"
"Tečka je hodná!"Vytáčela se Verunka a posunula se ke mě blíže, nevím jestli tomu nějak pomohla, protože Erik se ještě více zděsil.Nemohl nechat sestřičku v takovém srabu však?Nejspíš si říkal, možná, když to stihnu, rychle popadnu Verču a uteču s ní at´ se jí to líbí nebo ne.Nemohl tomu věřit, ale snažil si to myslet.Pomalu se k nám přibližoval.Popadl Verču za ruku a snažil si ji přehodit přes rameno, to už jsem musela zasáhnout.Bral mi ji pryč!Už bych ji nikdy neviděla, pokud bych mu ji nechala ted´kom odvézt, už ji neuvidím, možná jen z dálky.Moje rozumná část mi napovídala at´ je nechám být, už je čas jít zase o dům dál, ale moje ublížená část už nechtěla nikoho stratit, chtěla tu holčičku chránit, chtěla u ní zůstat.Je moje jediné pojítko k lidskosti. Nechci to pojítko ztratit, chci znovu cítit nějaké emoce.Chci být znovu št´astná uvědomila jsem si.Zuby jsem klapla před jeho rukou, hned jí ucukl a Verunka tak měla volnou paži a už ji nikdo nevláčel pryč.
"To nesmíš Tečko!Erik je můj bratr."Zoufale jsem zakńourala.Chce mi tě vzít!Holčička vypadala, tak zmateně.Nevěděla zda se postavit za mě nebo svého bratra.Jistě mě má ráda, ale Erik je její rodina.Bratr se zase pokusil dostat k sestře.To nedopustím!Postavila jsem se před Verču a začala na Erika vrčet.
"Tečko!Ne, to nesmíš!"Podívala jsem se do Verunčiné tváře.Byla vyděšená a nejhorší na tom bylo, že ze mě.Bylo to pro mě něco, jako ledová lázeń.Sklonila jsem hlavu k zemi, jako omluvu a lehla si k verunčiným nohám.Otřela jsem jí čumák o tvářičku a toužila po jejím pohlazení.Až takhle na dno jsem klesla.
"Je to vpořádku..."Uklińovala mě..
"Ale už to nesmíš dělat!Mám Erika ráda."Podívala se po bratrovi a mírně se pousmála.Ta holčička mi připadala mnohem dospělejší než já sama sobě.
"Tohle je to nejpodivnější, co jsem za svůj život viděl!"Vypadlo z Erika.A to ještě nevíš, co jsem za monstrum hochu.
"Tečka je chytrá!"Erik si pro sebe něco zamumlal, ale nerozuměla jsem mu.Možná to je i lepší.Když ke mě Erik přistoupil blíž, hlava se mi samovolně natočila smrem k němu.Nechtěla jsem mu ublížit, ale on se zastavil a dál pochyboval jestli ke mě má vykročit.
"Pojd´ si ji pohladit!"Naváděla Verča Erika.Mě se to moc teda nelíbilo, ale sežrat ho nemůžu, takže je v bezpečí.Znovu ke mě vykročil a zůstal předemnou na kolenou.Zvedla jsem krk a tím jsem dosahovala více než on.bylo na něm vidět, že má strach.Já bych se k takovému obrovskému zvířeti, jako jsem já nepřiblížila!Někteří lidé jsou mnohem odvážnější, než by kdo čekal.
"Mám pocit, že mě moc ráda nemá..."
"Ale má tě ráda!Tečko, máš Erika ráda?"Kývala na mě, abych věděla, jak odpovědět.Kývla jsem hlavou, abych potěšila Verunku a dala Erikovi jednu mokrou a hlavně slintavou pusinu.Olízla jsem ho od čelisti ke spánku a nechala po sobě mokrou stopu..fujky..Smál se a nakonec si mě také pohladil.Možná to přece jen dopadne úplně jinak.Budu mít dva nové kamarády...Třeba.
"To Tečka mě dovedla zpátky domů.."Chlubila se mnou Verunka.
"Dovedla tě zpátky?Sama?Jak mohla vědět, kam tě odvést?"
"Je stráášně chytrá!!"Erik mě hleděl do očí.Co v nich chce jako vykoumat?!
"Není to obyčejné zvíře, to ti snad došlo Verunko?"
"Tečka je normální!"
"Podívej se na ty oči!"Podívala se mi do očí..Co tam všichni maj?!
"Má je krásné!"
"Skoro, jako by vnich měla tekuté zlato, měnící se v oheń.."Jednou jsem viděla svůj odraz v rozbitém zrcadle, co leželo před chalupou.Mám trochu jinak zbarvené zorničky, to je pravda.Na krajíčku mám zlatý prstenec a postupně k zorničce..Odstíny jaksi tmavnou, do oranžova.Hlavu mám velkou jako kakabus, ale pořád mám srst zbarvenou, jako, když jsem byla gepard..Jen trochu přerostlý a hrozivější..Na čtyřech jsem asi stejně vysoká, jak průměrný člověk.
"Krásné!!"Zopakovala znovu Verča.
"Nebezpečně krásné.."Doplnil ji její bratr a navzájem se na sebe usmáli.Byl to takový ten způsob pohledu, jako by si říkali..Tak a máme společné tajemství....úžasné tajemství.Tak mi chyběla přítomnost někoho blízkého až jsem na to zapoměla..Ted´ jsem z toho naměko.Otřela jsem se moji obrovzkou hlavou o Erikův hrudník a při tom mručela pohodlým..Verča se ke mě taky přitisla a společně jsme se zahřívali.Spíš já je, mě bylo teplo až moc!
Stejně, ale už začínalo být čím dál víc hodin a oni museli domů...Bude se mi stýzkat, pomyslela jsem si.Znám je, jak dlouho?Chvíli a už se mi bude stýzkat, i když vím, že zítra je zase uvidím..Je to zvláštní, začínám si pout více vážit, možná po tom, co se stalo mám takovou tendenci...Nebo je to tím, že už jsem dlouho neměla nikoho mi tak blízkého a ted´, když jsem znovu poznala jaké to je, nechci se toho vzdát.Možná je to obojím..
Oba se mnou trávili spostu času, chodili jsme spolu do lesa..Večer vysedávali ve stodole a jednou Verunka uspořádala piknik.Nejspíš si už bude pamatvoat, že se mnou je piknik trochu náročnější...Na ně zbyla jen jedna buchta, jsem se obětovala a jednu jim nechala.Sladký na mě udělalo dojem a po něm jsem byla dokonce i trochu energičtější, dobře trochu víc...Každou minutu s nimi jsem si užívala!
"Myslím, že by nebylo správné za Tečkou dál chodit."Pozorovala jsem Erika s Verunkou.Neví, že už o nich dávno vím.Většinou za mnou v tuto dobu přicházeli do stodoli, ale dnseka ne.Musela jsem se jít ujistit, že jsou v pořádku.Byli, seděli spolu na houpačce, tím, jak se Erik odrážel nohami rozhoupával houpačku, která při každém odrazu hlasitě zavrzala.Musím říct, že mě jejich rozhovor rozrušil.
"Proč?!Je hodná!Máš ji také rád!"Erik pohladil zamračenou Verunku po hlavičce a povzdechl si.Je správné je tu takhle sledovat?Ukrytá v keři.Ne není, ale to jejich téma mě vážně zarazilo, neměla jsem odvahu k nim jít.Jistě by se předemnou přestali rozprávat. Kdyby si mysleli, že jsem jen obyčejné, hloupé zvíře, jistě nebyl by v tom problém, mluvit předemnou, ale ani oni si nemyslí, že bych byla normální zvíře.Jsem mnohem vychytralejší a jen se stačí pořádně na mě podívat a už je všem jasné, že tohle nejspíš nebude jen taková micinka, co náhodou utekla ze zoo.
"To víš, že ji mám rád a i já bych byl nejradši, kdyby s námi mohla zůstat, ale za týden odjíždíme.Prázdniny končí a ty i já se vracíme zpátky do Prahy.Bude lepší, když si Tečka zvykne být bez nás, moc si na nás navykla, takže bude lepší rozdělit se od ní, co nejšetrněji..."myslím, že spíše mluvil o Verunce, protože nevěřím, že by si myslel, že zvíře, ikdyž inteligentní je bude moc dlouho postrádat, nejspíš si myslí, že dva-tři dny budu zmatená, proč tam nejsou, ale pak se otřepu a mezi pár dnami na ně už zapomenu.
"Tak ji vezmeme sebou!"
"Kde chceš v paneláku před tátou schovat Tečku?"
"Tak v lese!"
"Opravdu ji chceš odvézt z jejího domova?Chceš jí dát do lesa, kde ji stejně nikde nenajdem..Nevíš, jak by se tam cítila, co kdyby kvůli nám umřela?Někdo ji uloví, a co pak Verčo?Akorát si to budem vyčítat.Musíme ji tu nechat."
"Ne!"Vyštěkla po něm Verunka a běžela ke stodole.
"Tečko!"Křičela a plakala zároveń.Hned jsem se za ní rozběhla.Spozorovala jsem vykuleného Erika, který mě spozoroval, jak se vynořuji z keře a běžím za ní.Na chvíli jsem se zastavila a koukla po něm.Byl to pohled porozumění.Oba jsme věděli, co pro ni bude nejlepší, ikdyž to bude bolet i mě, dokonce i u něj to zanechá patrnou strátu, ale on už je vpoctatě dospělý, dozvěděla jsem se, že je mu 21 a byl sem vpoctatě vyhnán, moc se mu sem nechtělo, ale jeho otec chtěl mít jistotu, že jeho malá holčička bude mít někoho, kdo mu bude podávat podrobné informace, a protože dostal padáka, měl tak poctatně dost volna.Citoval mi jeho otce.."Pokud budeš bydlet v mém bytě, budeš mě také poslouchat!"Erik už si šetřil na auto a také si hledal podnájem, ale ten padák mu to dost skomplikoval.Dělal kuchaře v jedné restauraci, bylo to celkem ujdoucně placené místo, jemu to stačilo.Kdo by řekl, že tak sexy kluci dělaj kuchaře?Když se mi jednou večer Erik vyzpovídal, připadala jsem si zvláštně, jako by mě to zároveń těšilo a zároveń mrzelo..Proč by mě to mělo mrzet, však?Také jsem nad tím dumala a přišla na to, že by se mi nevyzpovídal, kdyby si myslel, že bych to mohla někomu říct.Uvědomila jsem si, že nemůžu.Dřív mě to nemrzelo, byla jsem za to vděžná, co se tak zvláštního změnilo?Možná se znovu začínám vracet do toho stavu sebelitování.
"Kde jsi tečko?"Vylezla na seno, ale když jsem tam nebyla už se chtěla sebrat a jít dolů, ale vtom jsem tam doskočila a přimáčkla se k ní.Plakala mi na srst a snažila se mi být, co nejblíže, pak u mě stočená do klubíčka usla.Musela být z toho pláče vyčerpaná..Připomělo mi to den, kdy jsem ji pronásledovala do lesa.Tahle maličká mi změnila život, ale pravda je, že ji musím už nechat jít.Dřív jsem myslela, že ji nenechám nikomu mi ji sebrat, ale to jsem myslela jen na sebe, byla jsem sobec.Ted´ už to chápu a vím, co je správné hlavně pro ni.Musí žít vlastní život a já v něm žadnou roli hrát nesmím.Nejsem normální, nejsem zvíře a ani člověk, ona si musí najít normální kamarádky.
Později si pro ni přišel Erik.
"Je mi to líto.."Nevím jestli mluvil ke mě nebo k Verunce, ale následě jeho pohled do mích očí mi napověděl, že to já si mám vzít jeho lítost k srdci.Když se shýbal pro Verču olízla jsem mu tvář a v momentě jeho pohledu na mě přikývla.Vždycky se podivoval nad mou chytrostí, ale tentokrát mi jen oplatil pohled a odešel s Verčou v náručí.Že by pršelo?Na tváři mě chladily mokré potůčky.




 
 
Kdo by chtěl v příběhu nechat tyhle dvě nové postavy (verča+erik) ? 
Mám nápad na bud´ jejich definitivní odloučení..nebo na budoucí zhledání, 
takže je to jen na vás ..:D 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Xanya Xanya | Web | 17. října 2013 v 22:39 | Reagovat

Já bych je tam nechala :D Krásná kapitola,rychle další :-)

2 Tessinka Tessinka | 18. října 2013 v 11:20 | Reagovat

Nádhera !!! Já je tam chci rozhodně nechat... bylo by super, kdyby byla Anna schopná se vrátit zpět do lidské podoby a všechno říct Erikovi a Verči :D

3 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 18. října 2013 v 12:29 | Reagovat

Krásná kapitolka (všechny jsou krásný),
já bych je tam taky nechala,souhlasím s Xanyou i s Tessinkou :D

4 Anet Anet | Web | 18. října 2013 v 14:33 | Reagovat

Moc všem děkuju za komenty!!!:DD Tak ,jak chcete ještě se tam objeví..nějak to zatáhnu i s nimi, ikdyž by pro mě bylo rozhodně lehčí napsat to bez nich...Ale lehký znamená nudný..takže tak...xD Njěak se to pokusím zkomolit a ještě dneska něco málo napsat...Fakt moc díky za komentíky!!Vždyckky mě dokopou psát dál..psát to jen pro sebe by mě tak nebavilo, ale když vím, že se to někomu aspon trochu líbí hned mám radost a nutí mě to k dalším kapitolkám..:Dtakže dík..:DD

5 Kačíí Kačíí | Web | 18. října 2013 v 17:52 | Reagovat

Moc nádherná kapitolka, samozřejmě je tam nech :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama