Ten, kdo neprojeví smutek, neznamená, že nemá srdce. Jen má více odvahy bojovat s osudem.

Neobyčejná 13.kapitola

10. října 2013 v 21:15 | Anet |  Povídky na pokračování

Tak tady to je...:DDD Doufám, žes e bude líbit..XD




13)
"Zapoměl jsi, kde je tvé místo?!" Vzal Filipa pod krkem a odhodil ho na stěnu.Tenhle boj nemohl Filip vyhrát, věděl to, Véca je jejich Alfa a on musí poslouchat.Nikdy mu nezapomenu jeho statečnost, ale tohle je můj problém.Véca šel pomalu ke mě a v cestě už mu stál jen David.Jsem ožralá, ale né tak, abych nechala Davida zabít.
"Nesmíš!"Zařvala jsem po Davidovi, ale on byl plnně zaměřen na Vécu.
"Prosím nech ho!Nechám se vytrestat, ale prosím ten pes za nic nemůže..Ani Filip!"
"Za pět minut slezu dolů a jestli ten pes nebude pryč..zabiju ho!"Jeho dupod jasně dával najevo, jak je nasraný.
"Všichni ostatní se vrátí do pokojů!Ty tu Anno zůstaneš.Určím ti trest."Ještě zařval a zapadl do svého pokoje.Nejspíš tam půjde odpočítávat sekundy.Nechápu, co má za problém!Všichni tu sem tam příjdou trochu spitý a věechno je v pořádku.Já si dovedu psa a už dělá, jako bych někoho sežrala!
Všichni se začali sunout do svých pokojů, jen Filip s Andreou zůstali.Všichni po mě, ale hodili povzbuzující a lítostiví pohled.Musí poslouchat.
"Václav nesnáší zvěř, hlavně hafany.Pokud si je teda nemůže ulovit na svačinku, to je pak něco jiného.."Pohladila Davida po hlavě.
"Proč tu jsi Andreo?Běž nahoru.Ty taky!"Filip na mě hodil pohled tipu..Jsi se snad zbláznila?!
"Odvedu Filipa nahoru.."
"Já nikam nejdu!"Vztekal se dál Filip.Chtěla jsem začít s tím, že to ještě zhorší..atd, ale vzala to za mě Andrea.
"Tohle nebude hezký Filipe!Chceš se na to snad dívat.A věř, že pokud tu zůstaneš Václav už zařídí, aby ses nemohl pohnout.On není milej strejda, jen si na něj hraje.Žádný Alfa nemůže být jen hodnej strejda.Musí si vybudovat svoje místo ve smečce a pokud ho budeš takhle schazovat, nenechá si to líbit!Nemůže."Na chvíli se odmlčela, všichni jsme mlčeli a čas ubíhal.
"Nerespektuješ...nežiješ."Doplnila ještě Andrea.
"Prosím Filipe, běž!"Nakonec jsme Filipa přesvědčili, i když bojoval sám se sebou jestli jít nebo zůstat u mě.Davida jsem vyprovodila ke dveřím..Cestou sebrala maso z lendičky, nejspíš bylo na zítřejší obět.Dělám si to čím dál horší, co?
"Budeš muset jít kamaráde."Hodila jsem mu maso a snažila se ho dostat z naší zahrady.Moc to nefungovalo, nechtělo se mu odejít.Já blbá mu ještě dávám žrádlo!Jo, ale nechci ho nechat jít hladového, když už jsem ho sem dovlekla.Navedla jsem ho za bránu a mojí chytrostí doběhla psa..Kńučel tam..Bylo mi ho tak líto, ale nechci ho jíst zítra na oběd, vážńě ne!Nechala jsem ho tam, však on zachvíli odejde.
Dovnitř jsem se loudala, netěším se na to, co si na mě nachystá.Pořád musím myslet na to, co říkala Andrea..Nebude to hezký..Už na mě čekal.
"Doufám, že chápeš, že tě musím potrestat."Ne nechápu!Přikývla jsem.
"Běž dolů!"
"Kam?"
"Do sklepa!Dělej!"Chytl mě za vlasy a táhl za ně do sklepa.U schodů dolů jsem se pozastavila, asi jsem to neměla dělat.Pozdě.Cukl mi více s vlasy a hodil mě tam.Ano, přesně hodil!Kurva!Občas jsem narazila hlavou, ale po pár nárazech, otočeních jsem se udržela na jednom ze schodů.Nechtěla jsem ryskovat, že mě ještě skopne, tak jsem se raději sama plazila dolů.Když jsem ležela schoulená na zemi, Véca mě napomenul.
"Jsi pomalá!Už jsi měla být dávno dole!"Kopanec do žaludku se mu fakt poved.Vykašlávala jsem kev a snažila se, co nejvíce zakrýt nohama , havně, aby další jeho rána nedopadla na bolestivější místo, něž jsou nohy.Připadala jsem si totálně bezmocná.Jen tak, tak jsem zadržela přeměnu.Nelíbilo se to kočce a nezdálo se mi to jen?Cítila jsem v sobě svého vlka, jen jako by se ve mě zachvěl.Jako miminko, které vás občas svým pohybem upozorní, že ve vás opravdu je, že jen nemáte obrovský buben a v něm prázdno.
Znovu mě popadl za vlasy a nakonec jsem skončila přitisknutá ke stěně.
"Až příště budeš chtít do našeho domu přivést někoho dalšího, vzpomeń si , co se tu odehrálo."
Nadzvedl mi ruce a přivázal je k nějakému provazu.Bezvládně jsem tam vysela a čekala, co se bude dít dál.Sundal mi tričko i podprsenku.Skoro už jsem si myslela, že mě chce znásilnit, ale to ne.Z jaké, že to doby pochází:To tehdy asi bylo ještě bičování vpořádku.Ale proboha už nejsme ve středověku!Ta bolest byla skoro nepředstavitelná!Už mě vážně držel jen ten provaz.Ruce mi táhli a provazy se mi zařezávali do zápěstí, to ale nebylo tak hrozné, oproti tomu, co prováděl s mími zády.
"Společně napočítáme do pěti a pro dnešek tě nechám."pro dnešek?Jak dlouho mě tu chce držet?Co jsem udělala tak strašného?Nechápu to!Tekly mi slzy, bolestí, strachem, bezmocí.Jestli se z tohohle někdy ještě dostanu, přísahám, že první, co udělám bude, to že se vystěhuji.Nebudu tu, nemůžu.Jak bych se mohla zdržovat v JEHO společnosti a nesnažit se ho zabít?Jak?!
"Raz!"Do prdele!
"Ummhh!"Nesmím křičet!Nesmím!
"Dva!"Tohle už vážně dlouho nevydržím!V jakém stavu musí být mé záda.Proboha!
"Tři!"Čím dál více jsem cítila, jak se mi zařezává bič do masa.
"Čtyři!"V uších jsem slyšla jen hučení.
"A poslední!"Omdlevám nějak často.Ale myslím, že tentokrát mám na to pomětně právo....
Probudila jsem se a pořád ležela na zemi.Válela jsem se ve vlastní krvi a cítila jsem tu stuhlou na mích zádech.Chtěla jsem se pohnout, ale jen ten malý pohyb ve mě vyvolal křeč, která putovala do zad a tam se ještě zvýšila.Přestala jsem se namáhat dalším pohybem, usla jsem.Znovu jsem se probudila a na proti mě se objevil Véca.
"Už mám o krapet lepší náladu, takže už se moc nezlobím."
"Nikdy jsi neměl proč se zlobit!"Pořád jsem se nemohla moc hýbat, ale pusa mi pořád fungovala, i když můj hlas nefungoval moc, jak měl.Nakřáplý a slabý.
"Stoupni!"Měla jsem se proměnit, měla jsem bezvadnou možnost, i když jsem zesláblá gepardka by mě nenechala na holičkách,ale to byl právě ten problém, bojovola by a tahle válka se vyhrát nedá, dá se jen snažit se jí přežít.Nevstala jsem, tak mi kopl do obličeje!
"Hajzle!"zasyčela jsem.Zlomil mi nos!Cítila jsem, jak se zase rovná, ale bolelo to, jak svině!
"Tak dneska dáme stejný kolečko, jako včera."Omdlela jsem už na začátku.Nejspíš si moje mysl řekla, seru na něj a odešla si na procházku do ráje.
"No, tak vztávej!"Špičkou boty do mě kopal, já už skoro nevnímala.
"Tak si tu užijem poslední večer, co říkáš?"Tohle je nomrální cvok!Raději jsem mlčela.
"Je zajímevé, vidět tě tu, když jsi pochcaná a celá od krve.Líbí se mi to."Chci omdlít!Prosím!Zavřela jsem oči a snažila se nevnímat.Moc to nešlo.Ucítila jsem horko, blízko mého obličeje.Otevřela jsem oči, jak nejrychleji moje smysli dokázali zareágovat.Oheń, cítila jsem oheń.
"Dostaneš odemne něco na památku Anno.Zaručuji ti, že na mě do smrti nezapomeneš!"Držel předemnou zapalovač.
"Nebudu takový netvor, abych ti znetvořil tvoji pohlednou tvářičku, ale pohraju si ještě trošku s tvými zády, ty rány od bičování se hojí moc rychle.Tohle už nezmizí.To ti slibuji."Když si na mě obkročmo sedl a přidržel mi hlavu u země, byla jsem vystrašená, jako nikdy.Pálilo to, bože tak hrozně to pálí!Začalo to od pravého ramene, kde na jednom místě nechal škvařit moji kůži nejméně na pět minut, mě to přišlo jako celá věčnost.Křičela jsem, tak moc jsem křičela.
"Prosím!Prosím, přestań."Dotet´ jsem na sebe byla pyšná, že jsem ani jednou nezaškemrala, že jsem nevykřičela mou bolest.Tohle, ale udržet nešlo.Konečně se na něčem můj gepard s vlkem schodli, tohle si líbit nenechají.Kosti mi křupali a já cítila svoje tělo v křečích se měnit.Byla jsem ráda za lámání kostí, bylo to lepší než nechat se týrat od Václava.Netrvalo to moc dlouho, mezi minutkou jsem stála před Václavem nová.Uvědomila jsem si, že gepard ani vlk být nemůžu, jsem mnohem větší než oboje z nich.Dívala jsem se do Václavových vytřeštěných očích, konečně jsem v nich zachytila strach, bál se mě.Moje tlapky byli pořád zbarvené, jak jako gepardí, ale gepard nejsem, to bych byla třikrát, tak menší.Co potom jsem?Moje otázky byli zahnány, v okamžiku, kdy Václav udělal krok směrem ke dveřím.
"Nepřibližuj se ke mě!"Snažil se o autorativní tón hlasu, ale asi pochopil, že na mě to neplatí, nikdy vlastně neplatilo, možná pro to měl na mě vztek, asi čekal na příležitost, kdy mě bude moct týrat, nejspíš.Kroužila jsem kolem něj, byl má kořist.Nic víc, jen ubohá a slabá kořist.
"Zabiju tě stejně, jako toho ubohýho vlčka!Myslíte si, jak si můžete vyskakovat!Ale pletete se!Já jsem tu Alfa a budete mě poslouchat!"Na chvíli jsem se zarazila.Tak to on zabil Davida?A já hledala pomstu někde venku.Občas je dobré podívat se prvně po okolí než začnu hledat v celém prostoru.Skočila jsem po něm, ani nestačil zareagovat.Kdopak tu je pomalý?Prokousla jsem mu krk a oddělila, tak jeho hlavu od zbytku těla.Z hrdla se mi vydralo něco mezi zavytím a řvaním zároveń, ne nejsem vlk, ani gepard jsem naprosto nový druh.Jak mám jen ted´ vysvětlit, že jsem jim zabila Alfu?Netuším, ale nelituji toho!





Tak, co?Jste rádi, jak to dopadlo..?? :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stvoreni-noci stvoreni-noci | Web | 10. října 2013 v 22:16 | Reagovat

Za ten konec byh tě nejradši muačkal radostí. Konečne...musim si to dovolit :D Ten zmrd konečně chcípnu :D už se mooooc těšim na další :)

2 Anet Anet | Web | 11. října 2013 v 14:08 | Reagovat

[1]:to jsem ráda, že se to líbilo..xDD Vécu jsem neplánovala zabít, ale pak přišla příležitost, které nešlo odolat..xDD Zatím nevím moc, jak pokračovat..Co jim na to kurva řekne? To naprosto netuším, ale snad příjde nápad, s kterým by se dalo něco dělat..

3 Kačíí Kačíí | Web | 11. října 2013 v 15:23 | Reagovat

Konečně, konečně je po něm, takovou dobu to trvalo než chcípnul :D :D vynikající kapitola :D

4 Anet Anet | Web | 11. října 2013 v 15:40 | Reagovat

[3]: Díky :D

5 Xanya Xanya | Web | 11. října 2013 v 21:44 | Reagovat

Takovej hajzl! Dobrě mu tak,kreténovi! Nechápu jak se v tomhle může někdo vyžívat.
Úžasná kapitola,jsem zvědavá co na to řeknou ostatní :)

6 Tessinka Tessinka | 11. října 2013 v 21:58 | Reagovat

Zrovna jsem přečetla všechny tvoje kapitola a musím říct,, že tenhle příběh a styl tvého psaní je prostě nádherný !!!moc se mi to líbí !!! :D hrozně mě zajímá co je teďka Anna za druh ... :D jinak nádhera ! co nejrychleji další !!! :D

7 Anet Anet | Web | 13. října 2013 v 0:23 | Reagovat

[5]:[6]: Moc děkuji :DDD Jsem moc ráda, že se najde někdo komu se tyhle mí příběhy líbí...D no ted jsem tam dala další..;-)Mě taky, ale ještě chvíli se to nedozvíme  ..xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama