Ten, kdo neprojeví smutek, neznamená, že nemá srdce. Jen má více odvahy bojovat s osudem.

Prolog-Nebyčejná

27. září 2013 v 23:23 | Anet |  Povídky na pokračování
Dneska jsem dostala nápad a tak jsem ho napsala.Příběh se bude odehrávat o 
zmińované holčičce...
Bude jen o ní, jak se popere s odlišností, a kde
 nakonec skončí....Nechám ji trochu povyrůst a teprve 
až pak se rozepíšu a bude se to odehrávat v přítomnosti.Tohle je z pohledu oních 
géniů, kterým 
se povedlo naprosto změnit (promíchat) geny lidí a zvířat, vytvořit z nich monstra..
Jen, aby 
jste věděli, jak to všechno začalo.




Prolog
13.8. 2001
Neměl jsem na výběr.Už to nešlo zastavit."Nechceš si to přece jen ještě rozmyslet?"
Přemlouval jsem dál svého spolupracovníka."Už nejde couvnout Roberte!"
"Ale.."Nemohl jsem tu holčičku jen,tak dát pryč,když jsme ji tohle provedli.
"Proč je to jiné s ní?Už jsme to dělali."
"Jí je teprve pět let Marku,tohle je špatné!"
"Vymkla se kontrole,chceš ji snad zabít?!"Zprudka jsem vrtěl hlavou.
"Jistě,že ne,ale pokud by jsme našli nějakou protilátku, třeba by jsme jí navrátili její lidskost."
"Před tím, nebo po tom,co nás oba zabije?Tohle už není malé dítě!Je to monstrum!"Není první,koho jsme museli vyhodit,ale byla pořád tak mladá.Byla jedinečný experiment, však zdivočelý a moc nebezpečný.Když jsme jí dali před rokem gepardí sérum, najednou z té malinké, podvíživené holčičky se stala náladová,zlá holčička.Přesto jsem pořád doufal, že ji napravíme.Po té,co se nám před měsícem přímo před očima proměnila v bolestech v geparda, jsem s Markem souhlasil, že tohle by se dít nemělo.Musela pryč.Už jsme ji dokonce vybrali jeden hezký dětský domov.Je mi ji líto.Pořád my hlavou putuje její křik, pláč, praskání kostí...Po pěti minutách jejího utrpení jsem musel pryč z místnosti.Marek ji pozoroval ve vedlejší místnsti,kde ji měl pomocí videokamer pevně pod dohledem.Navíc měla u sebe ozbrojené ,vycvičené lidi, co dohlíželi na její poslušnost.Nakoukl jsem do záznamů o deset minut později,co se měnila ve zvíře a upřímě musím konstatovat,že to bylo to nejhoší,co jsem,kdy viděl.Ve chvíli,kdy se plně proměnila v geparda, jsem si říkal,že jsme vymysleli něco úžasného.Změnil jsem názor po tom, co zabila její ochranku.Měli jsme čekat, že to nebude jen tak,ale byli jsme moc hloupý.Nad ránem se začala měnit nazpět, už to naštěstí nebylo,tak drastické,ale když jsem vkročil do místnosti,kde byla cítit jen krev a smrt,omdlel jsem.Vkřísili mě a já se díval na malou roztomilou dívenku s vlnitými vláskami, roztomilost kazily jen vlásky přimáčknuté k tvářičce od potu a krev ,rozpatlaná všude po jejím nahém těle,hlavně ta v ústech mě zarazila,zvláště,když si oblízla své malé rtíky a při pohledu na ni se mi zvedl žaludek.V očích měla ten zuřivý a ostražitý výraz,co zalhédnete jen u zvířat.Odvedli ji v poutech do cely, odkud se nemohla dostat, však spletli jsme se i v tomto.Roztáhla mříže droboučkýma ručičkama,jako superman, o život přišli další dva strážníci.Největší výhodou je její roztomilost.Kdo by zabil malou holčičku?Správně, nikdo při smyslech.Ani já po tom,co jsem viděl bych ji nedokázal zabít.Marek ji nechce zabít,jen pro to, že je náš výtvor,však i trochu lítosti v něm jsem spatřil.Ani nemilosrdný Marek by si neužíval smrt holčičky.
"Máš pravdu.Měli by jsme toho nechat."Rozhodl jsem se.
"Tohle jsme si nedomluvili!Táhneme za jeden provaz."
"Podívej se,co jsme způsobili!Zničili jsme život né jednomu člověku!Proboha tahle malá holka..a další.Co Petr?Bylo mu jen deset!"
"Pro Petra jsi měl vždycky slabost."
"Bral jsem ho jako syna!"
"Nesmíš chovat city k experimentům.Znáš pravidla."
"Jsou to lidé!Nejsou jen experimenty!"
"Vážně Roberte?Bereš je snad jako lidi?"Měl pravdu,beru je jako zvířata.
"Ne,neberu."
"Pak se nemáme o čem bavit!"
"Už toho mám dost!Končím!"Nebudu neustále přihlížet,jak se tu mění lidé ve zvěř.Tohle nebylo v plánu.Měli jsme testovat jen na jednom subjektu,který měl rakovinu,stejně by dlouho nepřežil,kdyby se to zvrtlo.Souhlasil s tím.Měli jsme dohodu,když přežije dostane sto tisíc do ruky a může si jít po svých.Marek ho nepustil.Ano ,zvládl to a mi mu dokonce zdelšili jeho délku života,ale stejně zemřel,sice ne na rakovinu,ale protože se zbláznil.Byl první a pořád trochu nedokonalý,měl v sobě sérum ze psa.Někdy zaštěkal,občas trochu agresivní,ale pořád normální.Postupem času se začal zhoršovat,jednou jsem ho přistihl,jak jí syrové maso.Nikomu jsem to neřekl,on není malá holčička,byl by zlikvidován bez známky lítosti.Začali jsme svoje vynálezi zdokonalovat, dokázali jsme posílit lidskou imunitu a dokonce zvýšit výkon v těle.Měli jsme tu skvělou armádu.Občas se vloudila chybička,ale stálo nám to tehdy za ty oběti.Někdo to doknce nepřežil,ale my pořád pokračovali dál.Vyrobili jsme dokonce i pavoučího muže, dokázal k sobě přivolat pavouky.Nikdy jsme nepřišli na to,jak..Doufali jsme, že na to příjdem, ale muž s námi přestal komunikovat a na sebe nenechal šáhnout.
"Nemůžeš skončit!"
"Tohle je špatné!"
"Dělal jsi to stejně,tak jak já.Přišli jsme na objev lidstva!Víš kolik životů,by jsme mohli zachránit?!"
"Koho jsme zachránili?"
"Třeba toho prvního,co měl rakovinu."
"Nech toho,zešílel!"
"Musíme se jen dál propracovat,jsme už blízko."
"Co by se stalo,kdyby policie přišla na to,co tu děláme za pokusy?Kolik lidí jsme díky tomu zabili?Co Marku?"Nevěděl jsem,co chce udělat dokud se mi před tváří neobjevila jeho pěst.
"Nedovolím ti nás udat!Nestáhneš mě sebou ke dnu!"V nosu mi křuplo a ta palčivá bolest nepřestávala.Nejsem, zas tak hloupý,abych šel sám sebe udat,ale on to asi tak pochopil.Nestačil jsem na svoji obhajobu nic říct.Znovu mě udeřil a já se tentokrát skácel k zemi.
"Ne!"Stačilo ze mě vypadnout,když jsem zíral do hlavně pistole.
"Nestáhneš mě sebou kamaráde.Měl jsi být poslušný."To byla poslední slova než se do mě zahryzla kulka,další a další...Celý hrudník mě palíl nesmírnou bolestí, nos už najednou nebolel, jen jsem cítil, jak mnou vytéká krev společně se životem...Pak už byla jen tma, už žádná bolest, nikdy...

Jestli jste dočetli do konce jsem moc ráda.Také bych moc uvítala,kdyby jste 
napsali váš názor...:D



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stvoreni-noci stvoreni-noci | Web | 28. září 2013 v 8:44 | Reagovat

zajmavej začátek :) Jen bych ráda upozornila že před první kapitolou je Prolog a ne Epilog, el to je opravdu jen maličkost :) už se těšim ne další kapču :)

2 Anet Anet | Web | 28. září 2013 v 10:57 | Reagovat

[1]: Do prdele..xDDD Tak to je hodně trapný..xDDD moc se omlouvám za tu blbou chybu..vymluvila bych se na to,že jsem musela být nalita,ale bohužel bych lhala...jen moje blbá hlava to popletla..ale no jináč moc dík..

3 stvoreni-noci stvoreni-noci | Web | 28. září 2013 v 19:06 | Reagovat

[2]: vubec není zač :) to se může stát komukoli :) Jinak co bys řekla na to kdybych si tě dala do Affs? :)

4 Anet Anet | Web | 28. září 2013 v 22:50 | Reagovat

[3]:Budu moc ráda!!! :DDDDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama